Jelikož se z muzikálů stal solidní business, každý úspěšný počin je vzápětí po jevištní prezentaci následován písničkovým albem. Potkalo to skoro všechny "velké" muzikály a u nejednoho z nich bylo rázem zaděláno na zlatou či platinovou desku. Pokusem o sumarizaci je projekt "Jsi můj pán I a II" - EMI vydává na dvou samostatných discích "nejslavnější písně z českých muzikálů v podání hvězd popmusic".

Dopředu je třeba říct, že chvály bude v tomto článku jako šafránu. A vlastně, proč to zdržovat a nezačít tepat ihned, že? Recenze si klade za cíl "zhodnotit" dvě desky najednou, což je její zvláštnost, nikoli chyba. Chyba stojí na straně vydavatele, který se odhodlal k nevídaně drzému kousku, když do světa vypustil dvě regulérní alba, každé za plnou, tří set korunovou cenu. "Jsi můj pán I" a "Jsi můj pán II" totiž jedno jsou, proto měla alba být součástí dvojdisku s nepatrně vyšší cenou a nikoli jít každé svou cestou. Tak navíc nikam nedojdou, o tom ale později.

Hodnotit hudební stránku u podobných kompilací je věc nejen ošemetná, ale v podstatě i zbytečná, neboť jednotlivé skladby jsou dobře známy z minula, již byly zhodnoceny v individuálních kritikách. Na tomto místě snad lze konstatovat, že prostor, který producentům poskytly muzikály Dracula, Rebelové, Johanka z Arku, Krysař, Bídníci, Monte Cristo, Šakalí léta, Kleopatra, Mrazík, Hamlet, Rusalka a Vlasy je dost široký, aby byly vybrány písně slušné umělecké hodnoty. Přesto některé pokusy (např. z Mrazíka či Kleopatry) působí dosti jalovým a odpadním dojmem.

Položka, která odhalí podlost vydavatele, je booklet. Výběry, zvláště když rekapitulují muzikálovou tvorbu, by měly obsahovat relevantní obal, z něhož se posluchač dozví o tvůrcích, muzikantech, divadlech, podívá se na fotografie. Nic z toho ale EMI na "Jsi můj pán I a II" nepřidal, vytiskl pouze na kus papíru jména písniček, interpretů a jména muzikálů. Takový malý telefonní seznam to připomíná, avšak rozhodně ne hodnověrnou desku. A právě v tomto bodě spatřuji největší nedostatek kompilace, který mi nedovoluje nahlížet na ni jakkoli pozitivně. Autoři ji totiž pojali jako čistě komerční projekt, u něhož ovšem zapomněli na slušné vychování a vylisovali jakýsi polotovar, instantní muzikálovou polévku, kterou si musí každý převařit, aby ji mohl pozřít.

Jestliže na firmě zamýšleli vytvořit reprezentativní desku, zůstalo pouze u záměru. "Jsi můj pán" je pofidérním kočkopsem, jenž se více podobá produkci pokoutných trhovských pirátů. Ještě bych zamhouřil oko nad nahodilým výběrem skladeb, které nejsou řazeny ani tématicky ani chronologicky, neboť z hlediska hudby si lze na základě poslechu alba udělat jakýs takýs obrázek o pražských muzikálech. Nemohu se však dívat na aroganci formální stránky věci. Je to odsouzeníhodné vymáhání peněz, ulehčování si práce, spoléhání na lidskou hloupost. Já jen doufám, že jako hlupci vyjdou z tohoto souboje zodpovědní zaměstnanci EMI.