Supraphon po dlouhé době připravil kolekci, která dává smysl. "Černý páv" představuje Hanu Zagorovou jako interpretku svých vlastních textů. Navzdory mediálnímu obrazu věčně usmívající se normalizační zpěvačky skládá tato kolekce obraz ženy ukazující ve svých slovech poněkud odlišnou tvář. Ne všechny příspěvky mají ovšem nakročeno k popovému šansonu. Některé se lépe čtou než poslouchají a jiné přesně zapadají do škatulky laskavých oblbováků v mizerné době.

Album začíná novinkami. Hned ta první "Z nebe pláče déšť" se nepovedla. Jiří Zmožek se hudebně zacyklil v tom nejhorším z osmdesátých let, čemuž odpovídá i provedení. Podivný text plný klišé pak dovedl autorku na okraj propasti, u kterého zpívá: "Stůl a nedopitá káva / láska hory přenáší / hádka hádku překonává / teď jsme na kaši." Po čtyřech minutách agónie naštěstí přichází osvobození v podobě druhé z novinek "Bodegita".

Ta jako by navazovala na "Ženu za tvými zády", o devatenáct let starší píseň plynoucí v podobném valčíkovém rytmu. Ale zatímco v ní promlouvá žena hořce bilancující svůj "život s úspěšným mužem", kdy "vodka za vodkou studí" a šťastnou vzpomínku tu zosobňuje společný tanec, "Bodegita" se odehrává v módním baru, vodku vystřídalo mojito a bilancující ženu již osamocená ironická pozorovatelka: "U jednoho stolku, aby byli vidět / balí kritik holku, která srká fresh / všechno je tu k mání, nemusíš se stydět / krasavci i zrůdy - co si zamaneš."

Není to jediná dvojice, která zaujme svou příklonností. Například jeden z vůbec nejpovedenějších textů ze zpěvaččiny dílny "Hany" (1969) má následovníka v songu "Sláva je bál" (1985). Z prvního tryskající lásku k velkému divadlu a kumštu vůbec vystřídala ve druhém variace na úsloví carpe diem v podobě nekonečného objíždění sálů, dokud je o umělce zájem: "Výčep, jak výčep, týž jídelní lístek / jen místo je jiné, tu, tam / za městem město a zaplatíš přesto / ať jíš či nejíš sám." Jako by se Hana Zagorová vracela ke svým starším kouskům a připsala jim trpká pokračování.

Pokud se v bookletu začtete do přiloženého seznamu všech písňových textů, zjistíte, že převážná většina z nich nepatří mezi zpěvaččiny všeobecně známé hity. Ty, které ano, se ocitly na této kompilaci také ("Černý páv", "Setkání", "Málokdo ví", "Zdá se", "To by nebylo fér"). K tomu je však nutné dodat, že s výjimkou titulní skladby se nejedná zrovna o vrcholy jejího tvůrčího snažení. Ty je naopak zapotřebí hledat v textech, které nezapadají mezi tyto bezstarostné popiny.

Po prostudování onoho seznamu se tak nelze vyhnout také námitce vůči celé kompilaci. Jistě šlo například sestavit daleko hodnotnější výběr a jako bonus by nebylo od věci přiřadit písničky s texty Hany Zagorové, které nazpíval někdo jiný (Eva Pilarová, Karel Gott,…). Ovšem vzhledem k obsažnosti zpěvaččina textařského šuplíku se zdá pravděpodobné, že náprava dorazí s pokračováním "Černého páva". Neboť, co se vymetání vlastních archívů týče, je Supraphon nepřemožitelný.