Naživo, nahlas a do krve

03.09.2003 05:00 - Antonín Kocábek | foto: facebook interpreta

Kdo čte musicserver pravidelně (a nebo vůbec alespoň trochu sleduje dění na rockové hudební scéně), určitě nepřehlédl sérii solidně provedených reedic klasických alb australských AC/DC. Další deskou z této řady, o které si můžete dnes přečíst, je koncertní "If You Want Blood, You've Got It".
7/10

AC/DC - If You Want Blood, You've Got It

Skladby: Riff Raff, Hell Ain't A Bad Place To Be, Bad Boy Boogie, The Jack, Problem Child, Whole Lotta Rosie, Rock'n'Roll Damnation, High Voltage, Let There Be Rock, Rocker
Celkový čas: 52:59
Vše podstatné o australské pětici tu už bylo vyřčeno v souvislosti s jinými deskami této reediční série, ale rozhodně to neznamená, že by právě tohle album nestálo za řeč. Pochází totiž z roku 1978 a každý správný fanoušek AC/DC ví, že druhá polovina sedmdesátých let byla pro ně zlatým věkem. Nová vlna britského heavy metalu, která jim později vzala vítr z plachet, se teprve chystala propuknout, a také byli ještě v plné síle. Připočtěme k tomu zásadní skutečnost, že máme co do činění s koncertním záznamem - parta bratří Youngových byla na pódiu vždycky silná v kramflekách - a vyjde nám, že prostě už z podstaty musí patřit k těm světlejším momentům v diskografii.

Za mikrofonem tu ještě stojí Bon Scott a kapela toho ještě za sebou neměla tolik (konkrétně zatím jen tři řadová alba), takže nemá potřebu předvádět obvyklé best of nejprofláknutějších kousků. Legendární "The Jack" či titul z debutu "High Voltage" tu sice nechybí, ale o to vlastně až tolik nejde. To, čím tahle deska vybočuje z řady, je totiž až hmatatelná a strhující atmosféra. Už od samého začátku - jen úvodní nervózní očekávání publika zde trvá celých 40 vteřin - je spolehlivě současný posluchač vtahován do děje z doby před čtvrtstoletím.

Deska šlape znamenitě, ostré riffy se zarývají pod žebra a kapela jede jak dobře namazaný stroj. Ale to už jste tu asi mohli číst v souvislosti s ostatními deskami. Stejně jako o bohatém a s láskou provedeném bookletu, který zpracováním povyšuje i původní, docela nápaditý obal. To vše dělá z téhle konzervy nejen lahůdku pro všechny skalní fanoušky skupiny, ale i reprezentativní kousek pro ty, kteří si třeba z celé reediční série chtějí pořídit jen jediného zástupce.

Závěrem lze jen už dodat, že pakliže kapela v názvu alba slibuje, že bude pro své příznivce cedit krev, může to znít nadneseně a v dnešní době, kdy už zpocení rockeři, hrající nadoraz, ustoupili v popularitě vymydleným pop modelům v poslední módě zvykým mít většinu produkce předprogramovánu, nejspíš i směšně. Jenomže ona tehdy zas tak moc nepřeháněla. A je to slyšet i po letech.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY