Kompilace s tanečními hity většinou obsahují komerční pop, který doplňují tracky trochu tvrdšího rázu, ale v poslední době přibylo na taneční scéně velké množství komerčního trance. Výběrovka "Dance Hits 2003 Vol.1" obsahuje od každého něco, a tak hned na začátku rozdělím tracky do jednotlivých skupin.

První skupinu nazvu mým oblíbeným výrazem "popíkoviny". Sem patří B3, něco jako Lunetic, DJ Bobo s předělávkou "Celebration" (původně od Kool & The Gang), Modern Talking s jejich nejspíš už poslední skladbou (nemůžu tvrdit, že hitem) "TV Makes The Superstar" - jestli o tom ještě nevíte, Modern Talking potvrdili rozpad, takže už o nich asi neuslyšíme. Alespoň podle mého názoru je lepší vzpomínat na jejich diskotékové hity z osmdesátek, než aby si zkazili reputaci něčím podobným, jako je "TV Makes The Superstar". Right Said Fred už taky nejsou, co bývali, "I'm Too Sexy" byl hit, ale nejpíš one hit wonder, protože ostatní jejich písničky jsou spíše takovou typickou rádiovou vatou stejně jako novinka "I Love You But I Don't Like You". Do popíkovin dále patří A Touch Of Class, což jsou ATC, těžko říct, proč změnili název, jejich "New York City" je, tuším, taky coververze. A nakonec Westlife v uspěchaném remixu, jestli jste někdy slyšeli ty zremixované Shakiry, Sarah Connor a podobně, je to stejné, prostě ploužák v zrychlené verzi. Další hvězdičkou je Sarah Whatmore s r'n'b písničkou, kterých vznikají tisíce.

Přejdeme ke skupině komerční trance (já osobně to nazývám "mišmaš"). Scooter a jejich opěvovaný "Weekend", k tomu nemám co říct, protože už vše bylo řečeno v recenzi "The Stadium Techno Experience", Mr. President, Master Blaster (s dalším cover songem), Fragma a Liberty X. Tohle jsou projekty tvořící tracky, které spoléhají jen na jednu melodii a jsou takové, co si člověk začne zpívat a pak už se jich nemůže zbavit, ale v tom špatném slova smyslu... když je pak slyší znova v rádiu, má jich už plné zuby.

Třetí skupina je tvořena z techtrance hitů, ty hodnotím nejlépe, jsou od deejayů, kteří už mají něco za sebou a jsou to skladby, které se dají docela poslouchat. Brooklyn Bounce příjemně překvapují se singlem "Bring It Back", oproti předchozím trackům má tenhle pěknou atmosféru. Mark'Oh a jeho singl "When The Children Cry" je zvláštní, text, který se hodí do srdceryvného ploužáku, ale po hudební stránce asi nejlepší skladba na desce. Dj Dean používá podobný styl jako Brooklyn Bounce, posledním z této skupiny je Mabel, italský DJ, který má na svědomí už řádku hitů. "Like A Dream" taky není k zahození. Skladby, které jsem ještě nezmínila, nepatří do žádné ze skupin, Room 5 společně s českými Black Milk jsou spíše klubová záležitost (ale nezaměňujte to s house) a cédéčko uzavírá Sabo't s podivným swingem.

Tahle recenze se vám může zdát subjektivní, může se vám líbit třeba něco z popíkovin nebo mišmaše, zatímco já to tady odsuzuji, a naopak techtrance vám může připadat jako bezduché tuc tuc tuc. Na takovou kompilaci má každý jiný názor, někomu přijde skvělá, někomu naprosto bezduchá. A je také jen na vás, jestli se rozhodnete mít tenhle řadový výběr doma. Mně se líbila jen třetina, tak dávám třetinové hodnocení.