Už úvodní "Intro" dává tušit, že deska bude jiná než ty předcházející. Svou zásluhu na tom jistě má i nový člen, DJ Phil Speiser, který nahradil zakládajícího Ricka J. Jordana, jenž Scooter nečekaně opustil v lednu letošního roku. Novinka se nese veskrze v taneční rytmu a často navodí temnou atmosféru. Objevíme jak klidné pianové pasáže ("999 (Call The Police)"), tak odvážné kytarové party ("Fuck Forever").

Co je však nejdůležitější - Scooter si konečně začali pohrávat s vokály (rozuměj přestali je vytrhávat odjinud) a přizvali ke spolupráci zpěvačky Vassy ("Today", "Radiate") a Jessicu Jean ("King Of The Land", "Listen", "Fallin"). Že vám zní první jméno nějak povědomě? Vassy má na svém kontě tři desky a spolupracovala s Davidem Guettou na jeho singlu "Bad." Dalším hostem, poněkud nečekaným, byl Wiz Khalifa. Ten si zarapoval v prvním vypuštěném songu "Bigroom Blitz".

Album potěší všechny tancechtivé posluchače a věřte, že je to od začátku až do konce pořádný elektronický odvaz. Electro, rave, dubstep, trance, to vše zde najdete pěkně namíchané v úhledně zabaleném balíčku. Kapela zanechala zrychlování (šmoulování), za což rozhodně dostává plusové body. H.P. Baxxter (konečně!) pochopil, že doba je už někde jinde. A chce-li jít dál, a ne se stále opakovat a většinu posluchačů nudit, musí udělat nějakou tu změnu.

Za vrcholy kompletu lze považovat písně "999 (Call The Police)", "Fuck Forever", "T.O.O." a "Radiate" s již zmíněnou Vassy, která zde dostala větší prostor než v singlové "Today," v nedávném článku sice hodnocené poměrně negativně, ale nakonec do konceptu nahrávky skvěle zapadající. Přesto je na místě se ptát: Byl by "Radiate" vhodnější singl než "Today"? Nejspíše ano. Je totiž více radio-friendly, a ne tak chladný.

Bez negativ se však neobejdeme. Kromě již zmíněného výběru písní pro rádia totiž zarazí i délka alba - sedmnáct tracků rozhodně není málo a ke konci se posluchač může ztrácet. Na závěr otázka ke coveru: Musejí členové vypadat jako zombie? Kdo měl tu možnost být v létě na koncertu Scooter v Lokti a oslavil s nimi dvacet let působení v hardcore branži, jistě bude souhlasit, že Hans Peter Geerdes, jak se H. P. Baxxter jmenuje doopravdy, tak brutální retuš nemá zapotřebí. Důležitější je ale hudba. A ta tentokrát, díky znatelnému posunu kupředu, za poslech určitě stojí.