"Jak mám zaujmout holku?"

"Jak mít břišáky? Rychle."

"Jaký je to někoho políbit?"

"O čem se mám bavit s holkou?"

"Ahoj."

"Ahoj."

"To je... z filmu."

"Já vím."

Kdybyste stále ještě tápali, celou reklamu si můžete pustit níže, je ale vysoce nepravděpodobné, že byste ji právě nyní viděli vůbec poprvé.

A jedna věc na upřesněnou. Ne, není to písnička z filmu. Dokonce ani ze seriálu "Stranger Things", ačkoliv by se právě tam tou pochmurnou atmosférou a inspirací osmdesátkovým synthpopem, synthwavem a dream popem jednoznačně hodila.

Smíšená dvojice Harlee Case a Josh Smith pochází z Portlandu ve státě Oregon a až na dvouletou epizodku, kdy s ní mezi lety 2022 - 2024 vystupoval také Kyle Farook, působí právě jako duo. Letos v květnu vyšel Harlee a Joshovi vytoužený dlouhohrající debut s názvem "It Comes In Waves", nicméně oficiálně spolu New Constellations hrají už od roku 2017, neoficiálně ještě déle.

Hudbě se totiž dle vlastních slov s větším i menším focusem věnují už od Harleeniných čtrnácti let a Joshových šestnácti, takže už to budou skoro dvě dekády. Jen to pro ně strašně dlouho zůstával jen koníček, kterému se zvládali věnovat při regulérním zaměstnání v kanceláři. Když ale právě před přibližně deseti lety zjistili, že jim muzika bere stále více času a někam se to posouvá, skočili do neznáma a od té doby se jí živí naplno.

Netřeba asi přitom poukazovat na to, že právě peníze od rakouské banky za použití jejich skladby v reklamě a následně i velký úspěch na TikToku jim zásadním způsobem pomohly v tom, aby si plnili sny. Což je ostatně velice časté téma jejich vlastních písniček.

Právě vděčnost za to všechno, co se kolem nich děje, byla hlavním a nejdůležitějším poznatkem, který zanechal jejich první český koncert. Aktuální evropské turné pro ně bez přehánění znamená splněný sen a je to vůbec poprvé, co na starý kontinent se svou muzikou naplno zavítali.

Takže už jen skutečnost, že se původně plánovaný klub Bike Jesus dopředu vyprodal a na poslední chvíli se dějiště přesouvalo o schodiště výš do většího Fuchs2, který se ale naplnil taktéž až po okraj, zní pro ně samotné neuvěřitelně. "Jsme poprvé v Evropě, poprvé v Praze a jsme tu moc rádi, díky!" uvedla Harlee Case vystoupení, kterému předcházel set domácí předskokanky a objevu posledních měsíců - zpěvačky, která si říká Bea.K.

Prezentace hlavních aktérů se pochopitelně točila primárně okolo přehrání téměř kompletní debutové desky, došlo ale i na příliš ucouraný cover "The Scientist" od Coldplay a také pár skladeb, které se na první album nedostaly, například na jejich poměry optimistickou "Do What You Want", která celý koncert začínající ve 20:30 a končící po pětašedesáti minutách ukončila.

Zpěvačka s růžovým přelivem a zeleným korzetem si kromě mikrofonu a takřka nepoužívaných kláves vzala do ruky na třetí song i baskytaru, zatímco v tričku a košili navlečený Josh se primárně věnoval své elektrické kytaře. A také puštěným podkresům, které měly suplovat především chybějícího klávesistu, bubeníka a také backvokalistky, bez nichž, přiznejme si to otevřeně, působila jejich koncertní sestava trošku chudě.

Nedošlo ani na projekce, ani na propriety typu konfet či dokonce ohňů, za očekáváním zůstala i světelná show, která se smrskla na nenápadný pás žlutých světel zavěšených u stropu - a to bylo v podstatě všechno. Ano, působilo to trošku low-budgetově, ale vzhledem k okolnostem a nedávné minulosti obou protagonistů se to dá pochopit.

Vždyť tady se ze všeho nejvíc hlavně plnily sny. A to už jen tím, že se takový koncert pro svým způsobem začínající skupinu vůbec mohl odehrát. Na cingrlátka a doprovodné muzikanty třeba ještě časem dojde. Až je bude z čeho zaplatit.

A tak zatímco oba členové do mikrofonů publiku postupně sdělovali, jak je následující písnička o tom, že to nemáte vzdávat ani se svými touhami a už vůbec se svým životem, protože za obzorem čeká vždycky další den, kdy se vám stane zase něco dobrého, až při "Believe Again" se naplno prolomily ledy.

To před ní se frontwoman rozvykládala o těžkých začátcích, o tom, jak složitě se jí muzikou vydělávalo a jak si jednou při brečení pod slunečními brýlemi uvědomila, že prostě je zpěvačkou a ta zkrátka musí zpívat, i kdyby na chleba nebylo. Přiblížila u toho i reálný vznik skupiny, kdy jí následně Josh napsal, že on si zase uvědomil, že bezpodmínečně musí hrát v nějaké kapele - a od té doby to spolu táhnou.

Tento proslov šel do nitra a viditelně od srdce. Ženská polovička formace se u toho dojala, zadržovala slzy a právě tehdy se všechny bariéry mezi duem a diváky v sále zbouraly. Zase zafungovalo to, o čem v článcích na musicserveru píšeme už léta - když je to upřímné, ryzí a jde to až na dřeň, lidé to poznají. A budou vás za to mít rádi.

Joshovy finální podporující promluvy o potratech a trans lidech před předposlední písničkou, největším hitem "Hot Blooded" z reklamy na Českou spořitelnu, o které nepadlo ani slovo, ale jejíž zaměstnanci jistě tvořili nemalou část náhle houfně natáčejících návštěvníků klubu, působily v danou chvíli možná trochu nadbytečně.

Ne snad proto, že by nebyly důležité, to vůbec ne. Jen diváky vytrhávaly z příjemného koncertního opojení a připomínaly neveselou realitu tam venku. Nicméně samotné přehrání této klíčové písně se stalo nesmírně důležitým momentem a bouřlivý potlesk po jejím dohrání nebral konce. "Tak to byl jednoznačný vrchol!" nechala se slyšet v euforii unešená zpěvačka, jejíž plačtivý vokál zůstal dobře čitelný i ve skladbách s o poznání optimističtější atmosférou a stal se i tak trošku trademarkem této dvojice.

"A možná právě proto," jak by řekla umělá inteligence, se nakonec zdálo, že budoucnost New Constellations nemusí být navzdory příjemnému koncertu jen pozitivní. "Hot Blooded" totiž tak moc ční nad zbytkem materiálu, že se v tuto chvíli zdá nepravděpodobné, že by jej skupina mohla ještě někdy překonat dalším singlem.

A ačkoliv má díky vystupování ve dvou i žánrovému zasazení blízko ke slavnějším kolegům z Británie, nejsou v melodiích tak přímočaří a ryze popoví. A tak se může snadno stát, že spíše než noví Oh Wonder z nich nakonec bude jen one-hit wonder. Ale nepřáli bychom jim to. Už proto, o jaké srdcaře jde.