Češi v létě milují hudební či celkově kulturní akce ve venkovních prostorech. I když vždy visí ve vzduchu otazník, zda vyjde počasí, zážitek z nich často utkví v paměti silněji než v případě vystoupení uvnitř. Velkou roli hraje prostředí, obvykle nějaký krásný hrad, zámek či jiná půvabná lokalita, a také až romantická atmosféra teplých letních večerů pod širou oblohou.

Letošní šestý ročník Festivalu hudby v Dobříši se termínově trefil do velmi horké části léta. Přes den slunce vydatně praží, ale večerní posezení u hudby už bývá v srpnu většinou příjemné. Ostatně, jedna stará lidová pranostika praví, že "svatá Anna, chladna z rána", přičemž svátek Anny připadá na 26. července.

Po čtvrtečním zahajovacím Galakoncertu ve Francouzském parku, pátečním představení "Ve znamení varhanních píšťal a příčných fléten" a sobotním vystoupení Evy Urbanové završila čtyřdenní akci v neděli na zámeckém nádvoří Kateřina Marie Tichá s kapelou Bandjeez. A jak se nechala slyšet Zdeňka Žádníková, pro pořadatele šlo o splněný sen.

Oblíbená herečka uvedla, že držitelku dvou Cen Anděl často poslouchají s rodinou při cestách autem - střídají ji se Zuzanou Navarovou a "šíleným českým rapem", který zřejmě obdivují její potomci. Její kolega, houslový virtuos Jaroslav Svěcený, se zase s tvorbou Kateřiny seznámil loni na koncertě v pražském Lucerna Music Baru a byl ohromen silou její autorské hudby i textů.

Pro Tichou se v nabitém diáři jednalo o poslední zastávku před krátkou dovolenou, a tak slíbila, že do toho s kolegy z Bandjeez dají všechno. V kontextu běžných letních akcí o délce padesáti či šedesáti minut to pro ně bylo zároveň nezvykle dlouhé vystoupení, protože mohli odehrát svůj plnohodnotný set.

Dramaturgicky ho protagonistka rozdělila na dvě poloviny - intimnější a svižnější. Neplatilo to ale stoprocentně, protože první část zahájila zrovna jednou ze svých nejenergičtějších skladeb "Metro".

O koncertech rodačky z Vlašimi referujeme na musicserveru relativně často, naposledy jste si mohli přečíst report z červencových Colours Of Ostrava. Pravidelní čtenáři proto už vědí, jak působivou atmosféru mají.

Neuvěřitelně procítěný a přitom rozhodně ne nijak patetický zpěv hlavní aktérky, okouzlující a nepodbízivé melodie, sdělné texty s originálními a přitom stále velmi srozumitelnými obraty a metaforami, výborná kapela za zády a silná chemie mezi ní a interpretkou - tento recept zkrátka funguje. A zmínku si zaslouží i vynikající práce s publikem.

Kateřina totiž patří k hrstce domácích zpěvaček, které dokážou diváky zasáhnout nejen svými písněmi, ale i mluveným slovem mezi nimi. O inspiracích a vzniku jednotlivých skladeb hovoří velmi přirozeně, uvolněně a zároveň její sdělení nesou hloubku. Otevírají prostor k zamyšlení a spoustu témat si přihlížející mohou vztáhnout sami na sebe a své osobní příběhy.

Třeba jako námět aktuálního singlu "Byt 66", lákajícího na připravované třetí studiové album, kterého se dočkáme zkraje příštího roku. Mohlo by se zdát, že jde o píseň o bytu, ale ve skutečnosti vypráví spíše o tom, co vše v něm autorka zažila. Loučí se v ní s místem, kde se psala důležitá kapitola jejího života se všemi radostmi i bolestmi, a na tom místě zanechává kus sebe - a zároveň ví, že už nikdy nemůže být stejná, jako když tam poprvé přišla.

O tom, jak výjimečné společné koncerty jsou, promluvil ve svém tradičním okénku i baskytarista Maro Zeman. Uvedl, že v dobách, kdy Bandjeez hráli s Davidem Stypkou, měli pocit, že zažívají svůj muzikantský vrchol. Tehdy by je nenapadlo, že by jednou mohlo přijít ještě něco tak intenzivního.

Právě Stypkovy písně "Farmářům" a "Čaruj" otevíraly druhou, tanečnější polovinu večera, které předcházela pauza na občerstvení. V této fázi opustila řada diváků svá místa na sezení a vydala se zbytkem večera provlnit do bočního otevřeného prostoru na stání. Nejvíce si to ale užívaly malé holčičky, tančící přímo pod pódiem.

Po hitu "Plamen" si přítomní dlouhými ovacemi vyžádali ještě přídavky. Došlo na klenoty zpěvaččina repertoáru - "Budu tu" napsanou pro jejího dědečka a "Vítr", inspirovaný rozmluvou se starou beduínkou uprostřed Negevské pouště, kam zavítala při svém putování Palestinou. Ač nejde o rádiové hity, obě skladby názorně ukazují jedinečnost jejího rukopisu a pozvolna se stávají nezbytnými repertoárovými klasikami.

Večer končící i široké veřejnosti známou baladou "Zničená zem" se opravdu vydařil. Kateřina Marie Tichá potěšila svoje fanoušky a nepochybně získala i nové, protože dle množství zvednutých rukou ji mnozí z návštěvníků viděli naživo poprvé. Zároveň pozvala na říjnový koncert do pražského Lucerna Music Baru, kde slíbila předvést nový program, včetně několika ještě nevydaných písní z chystané desky.

Letošní Festival hudby v Dobříši tím skončil. Ten další se uskuteční za rok, od 5. do 8. srpna 2027.