Nepsané pravidlo festivalových vizuálů: čím známější jméno, tím větší písmo na plakátě. Kouknete na grafiku ke Colours of Ostrava a hned víte, kdo přiláká davy. V tomto článku nebudeme hlavní taháky zmiňovat. Zaměříme se na interprety psané menším písmem. Přitáhnou skromnější davy, kvalitou ale nezaostávají.
Patříte mezi takzvané festivalové průzkumníky/průzkumnice? Mezi ty, kdo před akcí věnují svůj čas studiu tvorby účinkujících z vedlejších stagí? Mezi ty, kdo pravidelně vyrážejí na jména jim neznámá, která ale mnohdy ohromí víc než mainstreamoví tahouni?
Colours of Ostrava byly právě takových lidí po léta plné, ostatně i v redakci musicserveru se k této skupině dodnes někteří hrdě hlásí. Vyslali jsme proto dva zástupce na výzvědy a výsledek jejich práce nyní předkládáme. Naše tipy jsme seřadili v pořadí, v jakém v průběhu festivalu vystoupí. Schválně - shoduje se výběr s výsledky vašeho osobního zkoumání?
kdy a kde:
středa 15. července | 18.30 | Steel Stage
K hudbě jako takové si našel cestu už v dětství, startovacím momentem k vlastnímu psaní se stalo období, kdy byl snadným terčem šikany.
Blair Davie se však obrnil a ze všeho se vypsal - vždy měl po ruce svou milovanou kytaru. Pozornost hudební kritiky mu přineslo épéčko "First And Last". To poukazovalo na fakt, že se tu rodí talent, který sice nové skladby nesype jako z rukávu, ale nechává je správně dozrát a protínají se v nich rozmanité životní zkušenosti.
S finalizací mu pomohli producenti spojovaní se jmény, jako jsou
Lewis Capaldi nebo
Kodaline. Na září pak chystá nový kousek do své příběhové mozaiky - "You Like Ugly, Don't You Babe?" -, kterému napomáhá nakažlivě chytlavá hitovka "So What?". Inklinuje v ní sice více k indie popu, přesto si nadále zachovává patrný důraz na písničkářství.
Na svých koncertech staví na postupně nabalující se energii a kontaktu s publikem, kdy si vás snadno získá na svou stranu. Pro své turné si jej coby support vybrala i
Amy Macdonald. (Dan Hájek)
kdy a kde:
pátek 17. července | 17.00 | Steel Stage
Jak už bývá v dnešní době skoro tradicí, odstartovala tu
velkou kariéru
Elín Hall čínská sociální síť TikTok. Pokud ovšem čekáte nějakou tupou juchačku, na kterou můžete natočit nějaký ještě tupější taneček, jste na omylu. "Vinir" je křehký, melancholický, snový folkový song, který vás přenese někam na trasu mezi islandským Reykjavíkem a kanadským Montrealem.
Právě v těchto dvou městech trávila písničkářka svoje dětství, než se usadila na Islandu. Tam vystudovala místní univerzitu umění a vydala dvě desky. Obě si vysloužily nějaké ty nominace na Iceland Music Awards a ta druhá, "heyrist í mér?", se dokonce stala albem roku v The Reykjavík Grapevine Music Awards.
Web Colours of Ostrava její tvorbu uvádí slovy
"severský pop, který si jde po svém" a nám nezbývá než souhlasit. Tohle bude krásné. (David Věžník)
kdy a kde:
pátek 17. července | 19.30 | Steel Stage
Alt, který pohladí. Tak by se dal popsat hlasový projev hudebnice, která si říká
Della. Vyrůstala v hlavním městě Kypru Nikósii (Lefkósii), dnes žije v britském Liverpoolu. Do své muziky vnáší vlivy kyperského undergroundu, nečekejte ale žádnou těžkou alternativu. Della dělá ve výsledku písničkářství, postavené zpravidla na kytaře nebo klavíru, okořeněné třeba i blues a opřené o silné texty a výrazné emoce.
Mimochodem, letos jako první umělkyně z Kypru získala ocenění Music Moves Europe Award. Jak se píše na stránkách festivalu, do Ostravy přiveze hudbu
"mezi tichem a výbuchem". (David Věžník)
kdy a kde:
pátek 17. července | 22.15 | Steel Stage
Její zatím poslední nahrávka nese titul "La Maccaia" a odkazuje na nezvyklý meteorologický jev - mlhu, která se drží nad mořem. Jedná se o emocionální desku, jež vychází ze vzpomínek, pocitů a vztahů, přicházejících a odcházejících stejně jako mořské vlnobití.
Gaia Banfi je sice vystudovanou jazzovou zpěvačkou, ve své vlastní tvorbě se však nechala ovlivnit zcela odlišnými tvůrci, mezi nimi jsou patrní
Radiohead nebo
Bon Iver. Nesnaží se je ale napodobovat, do všeho otiskuje svou tvář a italskou melodickou křehkost.
Se svým hlasem pracuje jako s dalším použitým instrumentem, navíc často bortí zaběhlé písňové formy. "La Maccaia" protíná pop s elektronikou a akustikou, stačí zavřít oči a nechat se unášet.
Letošní Colours of Ostrava nabídnou hned několik hudebnic, jejichž koncerty bude škoda minout. Vedle těch uvedených v tomto článku stojí za zmínku třeba ještě
Luisa Almaguer, objev
Damona Albarna, uzavírající sobotní program na Full Moon Stage. (Dan Hájek)
kdy a kde:
sobota 18. července | 17.00 | T-Mobile Stage
Jeho odloženého koncertu se dočkáme letos, kdy se znovu vydává na cesty po Evropě. Pro multitalentovaného
Jonathana Ferra jsou všechny hudební škatulky příliš těsné. Coby klavírista proplouvá moderním jazzem, ve kterém zaslechnete prvky neo soulu, hip hopu nebo elektroniky. Zlomová se stala jeho druhá studiovka "Cura", na které našel své ukotvení, jemuž přifařili štempl urban jazzu.
"Cura" však vyprávěla ucelený příběh toho, jaké vjemy dokáže do hudby samotné zapracovat - zvládne kombinovat až soundtrackové motivy a vedle nich si pohrávat s písňovými formáty. Od následné "Liberdade" postřehnete, jak si k sobě hledá výtečné hosty. Dalším elementem jeho tvůrčích snah je vizuální prezentace, kdy klavír vymění za filmovou kameru a vedle toho sleduje módní trendy.
Zatím posledním střípkem v jeho diskografii se stalo dva roky staré album "LAR", jehož live session si můžete poslechnout níže, včetně klavírní krásky "Saudade". Třeba vás naláká na jeho ostravské vystoupení. (Dan Hájek)
Letošní Colours of Ostrava se v Dolních Vítkovicích uskuteční od 15. do 18. července. V prodeji zůstávají
poslední vstupenky.