Stingův koncert během festivalu Metronome Prague jeho dlouholeté fanoušky patrně nepřekvapí. Čekat se dá střídmé množství muzikantů, neodmyslitelné bílé tričko, profesorský přístup a salva prověřených hitů od "Englishman In New York" po "Roxanne". Opět to bude skvělé. Možná byste jej ale mohli poznat i jinak.
Je-li vám přes třicet let, patrně nepochybujete o tom, že
Sting patří k největším žijícím legendám populární hudby. Naprostá superstar, ikona popu, rocku i reggae a fenomenální performer. A člověk, u něhož můžeme s potěchou konstatovat, že přestože v říjnu oslaví pětasedmdesáté (!) narozeniny, hraje a zpívá, jako kdyby mu bylo minimálně o dvě dekády méně.
Pokud jste ale mladší nebo se nepovažujete za skalní fanoušky, a tedy nepamatujete, jak vypadala scéna v době, kdy stál ještě na vrcholu, možná se dnes trochu škodolibě díváte na to, jak s totožným programem objíždí jedno české město za druhým. Patrně vás pak překvapí, co všechno má za sebou. Právě pro vás vznikl tento text, který na něj umožní nahlédnout z jiné perspektivy.
Zanedlouho to bude už patnáct let, co Sting takřka rezignoval na posouvání své kariéry dál a začal jezdit turné
na jistotu. Jmenovalo se "Back To Bass", později třeba "3.0", ale koncept zůstal stejný. Zeštíhlil sestavu, takže aktuálně jej doprovází letitý souputník, kytarista
Dominic Miller, a bubeník Chris Maas. Nikdo další. Sám hlavní aktér se totiž kromě zpěvu tradičně věnuje i baskytaře. Ušetřené peníze za muzikanty i případnou doprovodnou show patrně zdědí jeho šest dětí. Zastabilizoval se však i koncertní setlist, a tak v něm už léta nacházíme stále stejné písně. Sice jde o megahity, které naživo stále fungují, video níže však ukazuje, jak to může dopadnout, když zpěvák investuje do sebe i svých koncertů.
"When We Dance" bylo jednou ze dvou novinek, které v roce 1994 přibyly vedle klasických hitů na jeho bestofku. Psal ji přes rok, protože s ní stále nebyl spokojený. A když se zaposloucháte do textu, který táhne dopředu fráze
"When we dance, angels will run and hide their wings", pochopíte, že tak emocemi napěchovaný lovesong jste dlouho neslyšeli. Teprve v podání se symfonickým orchestrem ale zafunguje úplně nejvíce. A všimněte si také, jak právě v této verzi oproti originálu pracuje s hlasem. To už od něj nejspíš naživo nikdy neuslyšíte!
Every Little Thing She Does Is Magic |
Také v této ukázce z jeho diskografie, kterou stejně jako všechny ostatní v tomto textu v Praze nejspíš nezazpívá (byť právě tato má z uvedených největší šance na zařazení), zpěvák ukázal svou sílu až díky orchestru. Mimochodem, jedná se o
Český národní symfonický orchestr a s programem, který zachycuje jeho zatím poslední živák "Live In Berlin", vystoupil jen o jediný den později v roce 2010 v
pražské O2 areně. Podle autora tohoto textu šlo z ryze hudebního (!) hlediska o nejsilnější koncertní zážitek jeho života.
Později vydané DVD je plné důkazů o výjimečnosti tehdejšího večera, navíc tam zpěvák oproti svým aktuálním zvyklostem velmi často a rád mluví o vzniku jednotlivých písní. Bohužel ale také platí, že se na záznam nedostaly úplně všechny položky programu. Jednou z těch, které místo získaly a nakonec celý živák propagovaly, je "Every Little Thing She Does Is Magic". Píseň o šťastné fázi lásky se do tohoto seznamu dostala hlavně proto, že zatímco ve své původní verzi z roku 1981 šlo prostě o jednu ze skladeb z éry
The Police, tady jí nové aranže při přepracování pro orchestr dodaly šťávu a modernizovaly ji tak výrazně, že byste nepoznali, že vznikla před více než čtyřiceti lety.
I další ukázku Stingovy tvorby najdete v unikátním přepracování pro orchestr, kde mu sekunduje skvělá Jo Lawry, tentokrát si ale dáme klasickou verzi. Rok 2003 totiž do jisté míry představoval poslední moment, kdy jsme ještě mohli Gordona Sumnera, jak zní jeho pravé jméno, vídat v hitparádách coby relevantního a aktivního umělce. Následně se pustil do experimentálních studiovek, psal muzikál, patrně mu přestalo záležet na komerčním úspěchu a začal si dělat, co se mu zachtělo.
Ještě než se tak stalo, vydal (nepočítáme-li "The Bridge", nahranou po mnohaleté pauze) svou poslední
normální desku "Sacred Love", která ve své době patřila k nejočekávanějším studiovkám roku. Přes své kvality tehdejší recenzenty neoslnila, a tak se na ni zpětně mnoho lidí dívá trochu přes prsty.
Sting se na ní od popu vydal hledat štěstí do hájemství hip hopu a r'n'b (rap ale vážně nečekejte) a na nakonec asi nejúspěšnější singl ze tří vydaných - počítáme-li jako úspěch, kolikrát se tehdy objevil v hitparádě Eso (hehe) - si pozval tu nejpovolanější:
Mary J. Blige. Ta totiž už tehdy minimálně v Americe platila za královnu r'n'b (snad i proto, že
Alicia Keys se teprve drala ke slávě), a společný duet proto značil velkou událost. Do jisté míry možná pomohl i tomu, že singl "Be Without You", vydaný o dva roky později, se stal největším hitem její kariéry.
Další vybraná položka patří kromě popu také do r'n'b. "Rise & Fall" vyšla jako duet na albu dnes už bohužel poněkud pozapomenutého zpěváka
Craiga Davida a i v tomto případě si recenzenti nebrali servítky a spolupráci strhali. Písnička se ale chytila a konkrétně v České republice se jí nemohli nabažit zejména v síti dnešních Hitrádií. Posluchačům ji tak pouštěli i na své poměry v poměrně vysokých rotacích.
Skladba, v níž se oba interpreti vyrovnávají se slávou a uvědomují si, že kvůli všem těm dívkám a pozlátku zapomínají na vlastní poctivost, staví na kytarové hře, kterou znáte ze staršího Stingova hitu "Shape Of My Heart". To je samozřejmě dodnes jeden z klenotů jeho diskografie. Všechna čest ale za to, že se na stejném základu podařilo postavit naprosto svébytný kus, u něhož si stejného stavebního kamene dost možná nevšimnete do chvíle, než vám to někdo propálí. Zvláštní pochvalu zaslouží i výborné vokální výkony obou aktérů v samotném závěru.
O klenotech diskografie britského gentlemana by se dalo psát ještě dlouho. A pokud vás zajímá, jak vznikaly nejen jeho největší hity "Every Breath You Take", "Desert Rose" nebo třeba "If I Ever Lose My Faith In You", přečtěte si jeho velmi otevřenou autobiografii "Broken Music". Nenechte se však zmást anglickým názvem, Albatros Plus ji vydal v češtině a dodnes jde o velmi čtivou knihu, jednu z nejlepších ve svém žánru.
Když už však celý text stojí na tom, jaké písně od něj v Praze nejspíš neuslyšíme, protože se dá čekat další hra na jistotu, připomeňme
nedávný zážitek z Colours of Ostrava 2025. Tam totiž došlo k unikátnímu spojení s jinak poměrně mizerným
Shaggym, který se v posledních letech stal častým spolupracovníkem někdejšího člena The Police.
A skutečně se stalo, že se přání organizátorů i fanoušků naplnilo a oba umělci si zahostovali na koncertech toho druhého. Zazněla u toho - bohužel jen z playbacku - i tehdy úplná novinka "Til A Mawnin" z chystané druhé společné desky. Nepočítáme-li sbírku z roku 2022, při níž za produkce Stinga
Mr. Lover Lover přezpívával klasiky
Franka Sinatry do reggae stylu. A i když se nejedná o nic světoborného, jako další ukázka zpěvákovy všestrannosti a neutuchající snahy podmanit si tu nezkrotnou múzu, která ho den co den vábí na různá místa, to postačí.
Tak to vidíte. Když se chce, všechno nakonec jde. Pravděpodobné to sice moc není, ale třeba nakonec
Sting něčím překvapí i 21. června na
Metronome Prague!