Tereza Luna (občanským jménem Navrátilová) je další z řady divadelně-muzikálových hereček, které zatoužily mít svou vlastní desku. Zatímco její kolegyně se často dají všanc slavným melodiím či tomu nejpřímočařejšímu popu, ona chtěla vyjádřit své myšlenky autorsky. Proto se spojila s Igorem Ochepovským, s nímž stvořila kolekci "Duši". A jejich spolupráce postavená hlavně na mixu r'n'b a elektroniky se rozhodně povedla.

Jak už píšu v perexu, vzhledem k osobním a velmi ženským textům si album určitě nejvíce užijí ženy, které se nacházejí v podobné životní fázi. Zatímco lyrická složka se se mnou logicky občas míjí - třeba věty o lásce k jejím vlasům u mé holé hlavy nedokážu plně procítit -, po hudební stránce se dvojice postarala o opravdu muzikantsky barevnou směsku. Jen je škoda, že i když pro ty zběhlejší posluchače jde o o obyčejné popové písničky s různými příchutěmi, pro ty běžné bude deska - třeba ve skladbách "25" či "Změny" - možná až moc alternativní.

A přitom by byla škoda nepodlehnout hypnotickému rytmu singlu "Ma la la", dechy obohacenému songu "Houpáš" nebo perle celé kolekce - gospelovým nádechem obdařené skladbě "Jeden den". Nejlépe ale nahrávka funguje jako ucelené dílo, do něhož se můžete ponořit. Zkuste to. Třeba i naživo 30. dubna v pražské Vile Štvanice, kde Tereza Luna "Duši" pokřtí.