Reediční putování po albech Vladimíra Mišíka pokračuje chronologicky a tím pádem letos došlo na eponymní "Čtyřku". Album, které mezi fanoušky vyvolává spíše mírně rozporuplné reakce, je v novém remasteru k dispozici od 7. března na vinylu, CD a digitálně. Posluchači tak mají jedinečnou příležitost posoudit, jestli deska obstála v testu časem a jak s odstupem působí poněkud nečekaná změna zvuku.

Vladimír Mišík a tehdejší Etc... ve složení Jan Hrubý, Jaroslav "Olin" Nejezchleba, Petr Skoumal, Stanislav Kubeš, Vladimír "Guma" Kulhánek a Pavel Skala se tehdy totiž otočila zády k blues střiženému bigbítu a albu vtiskla tehdy moderní elektronický kabátek, a to včetně instrumentálních předeher a spojováků. Klávesy a bicí tak vykazují významnou počítačovou podporu, srovnatelnou třeba se synth fantaziemi Thomase Dolbyho ("Doteky") a rytmickou úderností Petera Gabriela ("Návštěvní den").

Kapela ale svou tvář neztratila, její typické znaky jsou stále přítomné. Na spolehlivě silných melodiích, kvalitě textů (tentokrát pětkrát od Jiřího Dědečka, po jednom od Jana Buriana, Josefa Šimona a Mišíka společně s Evou Rudyšarovou) a jedinečném zpěvu se nezměnilo nic. A nikam neodešlo ani typické inteligentní písničkářství, s hudbou Vladimíra Mišíka napevno spjaté.

"Dopadlo to výborně, skalní mišíkovci jsou jen trochu v šoku," čteme v dobové recenzi Jana Rejžka. "Tytam jsou stonesovsko-bluesově-kozumplicové časy. Ještě nikdy si ETC... tak nepohráli se studiovými možnostmi (aťsi třeba přetáhli nahrávací frekvence a skládali se pak ze svého...), uskutečňující přepestré aranžérské nápady; všechny ty mixáže, slévání nástrojových zvuků do nových, neobvyklých vrstvení a rozkládání do jemných přiznávek, stereoefekty s přeléváním kytar z kanálu do kanálu atd. To je, oč tu běží - vymysleli moderní, ale nikoli módní, nezaměnitelný zvuk, při vší barvitosti jednolitý v hudebním myšlení," napsal.

Jestli je to všechno pravda a album "Etc...4" od svého vydání v roce 1987 dozrálo do krásy, se můžeme přesvědčit už nyní.