"Šestku! Vždyť jí dal šestku, tak to přece nemůže být až takový průšvih," řeknete si asi při pohledu na číslo, které se v tomto článku skví o kousek výše. Od autorky spousty hitů, v jejíž diskografii najdete před deseti lety vydanou a stále skvělou nahrávku "1000 Forms Of Fear", čekáme ale víc. Víc než obstojnou kolekci písniček, které se vám sice po desátém poslechu začnou tak nějak líbit, ale vlastně se do dalšího puštění alba musíte nutit.

Objektivně najdete vše na svém místě: Sia si stále dokáže hrát (indický motiv v "One Night"), umí být zábavná ("Chamion"), nezapomíná na staré kamarády ("Incredible" s Labrinthem) ani legendy ("Immortal Queen" s Chakou Khan či "Dance Alone" s Kylie Minogue) a samozřejmě svým hlasem zvládne až do nebes vyslat snad každou baladu ("I Forgive You"). Ale všechno jsme to u ní už někde slyšeli. Lepší. Větší. Nebo naopak intimnější.

Její kariéra ale přece netrvá tak dlouho, aby se už mohla změnit v revival sebe samotné, který se snaží psát i své vlastní, jen prostě slabší, písničky, ne?