V rozhovorech, které následovaly po jeho odchodu z One Direction, se Zayn Malik jasně vyjádřil, že naleštěný pop, jehož směrem skupina kráčela, se nikdy neshodoval s jeho vkusem, který byl ovlivněn především Usherem či R. Kellym. Není se proto čemu divit, že na debutovém albu "Mind Of Mine" produkovaném Jamesem Ho, s názvem neskrývaně hlásajícím nezávislost do širého světa, převažuje hladké moderní R&B.

Napříč deskou Zayn volí nižší oktávy, které ve většině případů přinášejí kýžené ovoce. "It's You" představuje šepotavý love song, jenž zabrousí hluboko do duše. "Drunk" nás, v souladu se svým názvem, přenáší do zastřené, mlhavé scenérie alkoholového oparu, skrze který prostupují Malikovy vokály ve velmi jasném a přímém refrénu, jenž nenechává prostor pro zbytečné teatrálnosti.

Tento styl je ostatně tím, co mladému zpěvákovi sedí nejvíce. Ať už se jedná o "Fool For You", baladu, kterou by mu mohl závidět Sam Smith, nebo "Take It Off", ve kterém nelze nepoznat The Weeknda.

Ačkoliv je bývalému členovi kapely pouhých dvacet tři let a v textech tedy narazíme na témata, která bychom od zmíněné věkové kategorie očekávali - dívky, bývalé dívky, sex, alkohol a večírky - Zaynova sólová tvorba snadno po několika posleších působí těžce a hutně. Jen občas je výrazná nahuštěnost zředěna záchvěvy na vlně osmdesátých a devadesátých let, jako je tomu v případě skladeb "Rear View" či "Lucozade".

Po zbytek desky se nám však dostává komplexnosti ve formě propracovaných synthů obkreslujících "She" či vrstvení funkové kytary v "Borderz". Je již jasné, že se "Mind Of Mine" bude řadit mezi jednu z nejdetailnějších desek, které se letos objevily na scéně, at to ať už hitparády dlouhodobě smete či nikoliv.

"Wrong", svůdný duet s dvacetiletou talentovanou R&B hvězdičkou Kehlani, je výletem na počátek milénia a mísí v sobě všechna gesta, zvuky a výjevy, které byly zpěvákovi posledních pět let odepírány. Právě proto se v případě zamilovaného duetu nedrží Zayn zpátky a hladově se pokládá do melodických řad, kterých nalezneme v jednom verši skoro více, než v celé diskografii One Direction.

Debutové album nicméně nenese jen pocit legitimity. Jak bylo očividné z prvních sólových promo fotografií, zpěvák si klade za cíl vymanit se ze škatulky teen idola a prozkoumat svou vyspělejší, intimnější stránku osobnosti, ke které, vzhledem k věkové kategorii fanynek One Direction, neměl v poslední době přístup.

Zdálo by se, že díky generické povaze melodií a textů nemá Brit žádná esa v rukávě. I proto je příjemným překvapením, že jednou z nejsilnějších částí jeho debutu je interluda "Flower", kterou zpěvák přetíná album a jež zazní v kurdštině, rodném jazyce Malikova otce. Za doprovodu Malayovi něžné folkové kytary dává Zayn proniknout hlubokému žáru, kterého bychom na zbylé části desky jen těžko pohledali. Zda tato vroucnost pramení z věrnosti ke svému původu, je těžké odhadovat, a to nejen proto, že se zpěvák během své kariéry stranil politických či náboženských diskusí a byl před několika lety vystaven nepříjemné konfrontaci na sociální síti, když vyjádřil solidaritu s Palestinou. Téměř dvouminutové hudební číslo v kurdštině však jako by bylo pomyslným mrknutím, jenž má kritikům i fanouškům vzkázat, že R&B zpěvák při putování mainstreamovou buší na své muslimské kořeny rozhodně nezapomíná.

Ačkoliv "Mind Of Mine" pravděpodobně zcela nedostálo přemrštěnému humbuku, jenž kolem desky logicky vznikl, Malikův sólový počin představuje nepřehlédnutelný potenciál. Už teď mu nechybí silný hlas a jeho, prozatím, upřímný náhled je vítaným protikladem k postojům některých z jeho kolegů.

Stejně jako Justin Bieber patří mezi ty, kteří se snaží vzpouzet proti škatulkování. Tetování na obalu alba a občasná vulgarita jsou jasnými výkřiky nezávislosti, kterou Malik albem deklamuje. Na rozdíl od svých vrstevníku se však zdá, že Zayn nemá zatím v plánu pošťuchovat trpělivost a oddanost svých fanoušků a zneužívat rychle nabyté slávy. Do začátku své sólové kariéry však již nyní vstupuje s tím, po čem nejspíš mnoho let toužil - svou vlastní myslí.