Starý dobrý Satriani, nic divného

26.07.2002 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Joe Satriani není na stránkách MusicServeru žádným novicem, laskavý čtenář si může vyhledat starší recenze na Satrianiho desku "Engines Of Creation", i na koncertní DVD. Tentokrát jsme se zaměřili na novinkovou kolekci, album "Strange Beautiful Music". Vězte, že po experimentech je Satriani zpátky u melodického hardrocku.
7/10

Joe Satriani - Strange Beautiful Music

Skladby: Oriental Melody, Belly Dancer, Starry Night, Chords of Life, Mind Storm, Sleep Walk, New Last Jam, Mountain Song, What Breaks A Heart, Seven String, Hill Groove, The Journey, The Traveler, You Saved My Life
Celkový čas: 60:16
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Od Satrianiho dlouhohrající prvotiny "Not Of This Earth" uplynulo v řekách už hodně vody, vždyť šestnáct let je Joe špičkou ve svém oboru a vzorem mnoha mladých kytaristů. Nyní obdaroval své věrné hned čtrnácti novými skladbami na desce pojmenované "Strange Beautiful Music" a na japonském vydání je ještě jeden kus navíc. Nevím, co přesně básník mínil vyjádřit názvem, ale každopádně divná nebo zvláštní tahle hudba není, nádherná pro někoho možná ano. Album je velmi dobré asi i proto, že se Satriani zase více drží svého kopyta rockového kytaristy. Po elektronických experimentech na minulé "Engines Of Creation" se vrátil k dominantní kytaře, mašinek je pomálu a jen v pozadí. Pro znalce je zbytečné zdůrazňovat, že svou práci Satriani odvedl s bravurou jemu vlastní. Co ovšem je třeba zdůraznit, je výborná Satrianiho práce se zvuky kytar, to je fantazie.

Úvodní "Oriental Melody", jak název nepokrytě předznamenává, je založena na orientálních motivech a ty nenápadně pokračují i v následující "Belly Dancer", v níž nad klasickým rockovým riffem kvákadlo přechází opět do arabské, tentokrát divoké melodie s velmi rozjíveným koncem. První z klidnějších skladeb, příjemná "Starry Night", je jemně ochucena doprovodným banjem a zpočátku patetická, pak příjemná "Belly Dancer", mnoho získala použitím akustické kytary (totéž platí i pro "The Traveler"), poté následuje přechod do velmi rychlého sóla a zpět na úvod. Je zde také několik typických Satrianiho kompozic postavených na kytaristově rychlých prstech a hutném riffu s melodickým refrénem - "Mind Storm", "New Last Jam", "Seven String". Totéž, ale ve středním tempu, zaznamenáme u "Mountain Song". Satriani umí hravě vybrnkávat ("Hill Groove") i pořádně ztěžknout a vydat se směrem á la Led Zeppelin ("The Journey"). Potřebné zklidnění přinášejí pomalé skladby, v nichž se Satriani mazlí se zvukem - "What Breaks A Heart" by klidně mohl hrát Oldfield, malým šokem je krásná coververze "Sleep Walk" od Shadows s hostujícím Robertem Frippem a i dojezd desky (poslední "You Saved My Life") je pomalý.

Shrnutí? Návrat ke kytarovému zvuku, který Satrianiho proslavil, žádné experimenty s elektronikou. Myslím, že "Strange Beautiful Music" potěší dlouholeté Satrianiho fanoušky, ale není převratným bodem v kytaristově kariéře. Satriani má perfektně zvládnutou techniku, umí vykouzlit ze svých kytar ledacos a nechybějí mu melodické nápady, jež dokáže brilantně zahrát. Ještě více by se mi album líbilo, kdyby Satriani bohatěji využíval dalších kytarových barev, třeba akustické kytary, banjo, třeba i smyčce. Třeba se toho dočkáme příště, na dalším albu.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY